...můj příběh...

okno do duše aneb třináctá komnata

Svět kolem nás aneb moje malé meditace

Kdyby se mně Bůh zeptal...


Znáte to ze školy,
když nás učili,
kolik má člověk smyslů:

pět - to byla správná odpověď,
zrak,
čuch,
chuť,
sluch,
hmat.

A mně už delší dobu
vrtá v hlavě otázka:

"Kdyby se Tě Bůh zeptal,
který ze smyslů Ti má ponechat,
jenom jeden si můžeš vybrat,
protože ostatní potřebuje pro někoho jiného,
co odpovíš?"

A já bych si vybrala sluch.

Proč?

Zrak - oči - se dají oklamat,
také čuch i chuť,
hmat moc nevyužíváme -
 - snad proto, že vidíme?

Ale sluch,
ten neoklameš.

Člověk jakoby poslouchal srdcem,
a srdíčko - to je jiná...

Když poslouchám hudbu,
zpěv,
když slyším někoho mluvit,
poznám,
kdy to jde přes srdíčko
a kdy je to jen pouhej zvuk.

A kdo by nemiloval
šum listí v korunách stromů,
ptačí štěbetání,
šum mořských vln,
zurčení potůčku...

Lidský hlas slyšet
je k nezaplacení...

A zvuk různých hudebních nástrojů.
Třeba pláč nebo radost,
které umí vykouzlit člověk,
který hraje na houslích.
Ale nesmí jen hrát,
pak je to jenom zvuk,
možná pěknej, líbivej, ale...

To je má odpověď na otázku,
co když se Tě Bůh zeptá...

Jenže...

Celé toto mé povídání má háček.
Snad na to někdo přijde.
Žádné komentáře
 
Můj vlastní novinkovač.

Tu budete nachádzať odkazy na aktualizované príspevky.


Posledná aktualizácia: 21.02.2008


O čem to tu je?


Svět kolem nás aneb moje malé meditace


Radíme si


ikonka


pravopis


Trenčín<--->Bratislava


soutěže



Stop Spam Harvesters, Join Project Honey Pot
09.03.2007
RadioPraha